|
|
Insolvenční řízení z pohledu dob a časových lhůt
Douda, Jiří ; Hásová, Jiřina (vedoucí práce) ; Moravec, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá insolvenčním řízením z pohledu dob a časových lhůt. Cílem práce je ověřit dvě hypotézy stanovené v úvodu. Autor se zabývá významem dob a časových lhůt už z dob římského práva. Dále autor věnuje pozornost detailnímu rozboru ustanovení zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, která obsahují pojednání o době nebo časové lhůtě. V závěru práce autor zhodnotí přínos novely insolvenčního zákona, která nabyde účinnosti v létě 2017 a současně navrhne novelu zákona de lege ferenda včetně možných dopadů, která tato novela může přinést.
|
|
|
Lhůty při správě daní
Alexa, Karel ; Marková, Hana (vedoucí práce) ; Novotný, Petr (oponent) ; Karfík, Zdeněk (oponent)
Lhůty při správě daní Lhůty plní v právu nezastupitelnou úlohu. Mají místo všude tam, kde má být provedení určitého úkonu (výkon práva či pravomoci nebo splnění povinnosti) omezeno v čase tak, aby po uplynutí stanovené doby bylo možné definitivně konstatovat, že takový úkon proveden nebyl a s tímto případem pak spojit předvídané právní následky. Hlavním účelem lhůty je tak časové ohraničení stavu nejistoty stran toho, zda úkon proveden bude či nikoli a podle toho určit, jestli nastane následek provedení úkonu anebo následek zmeškání lhůty. Ani právní úprava správy daní se bez lhůt samozřejmě neobejde. Leckdy je totiž třeba pro provedení úkonu vymezit přiměřený čas. Takový čas pak má být vymezen lhůtou. Jinak by bylo možné pouze říci, že úkon již proveden byl, anebo že ještě proveden nebyl, nikoli však, že již proveden být měl. Pokud by pak ten, kdo mohl nebo měl úkon provést, takový úkon neprovedl, celý proces správy daní by mohl ustrnout v čase. Cílem této práce je nejprve prozkoumat institut lhůt v jeho obecných základech. Právní věda se totiž obecnými vlastnostmi lhůt zabývá spíše parciálně. Tomu je věnována obecná část této práce. V první kapitole obecné části autor nejprve vymezuje pojem správy daní. Jako určitý úvod do problematiky lhůt autor pojal výklad o fenoménu času a jeho významu v...
|
|
|
Právní úprava střetu zámů poslanců a dalších veřejných činitelů: Studie č. 1.159
Medková, Eva ; Kolář, Petr ; Syllová, Jindřiška
Srovnávací studie právních úprav střetu zájmů ve vybraných evropských státech. V úvodní části tohoto informačního podkladu autoři poukazují na vývojovou linii, kterou vývoj právních úprav střetu zájmů a podávání prohlášení o nich sleduje. Stručně zmiňují důvody, které k zavedení tohoto institutu vedly. Zároveň konstatují, že dochází k neustálému rozšiřování počtu osob, které mají povinnost takové prohlášení podat. Poté se autoři zaměřují na popis obecné charakteristiky jednotlivých trendů, které se v současných právních úpravách střetu zájmů dají vysledovat. Věnují se trendu britskému, francouzskému a nordickému. Kromě toho, že se zmiňují o existenci dvou typů prohlášení o střetu zájmů, kterými jsou prohlášení o majetku a prohlášení o činnosti, poukazují zejména na různé důvody, pro které je prohlášení podáváno, na důvěrnost či naopak veřejnost v něm poskytnutých informací nebo na to, zda je proces jejich podávání formalizován či nikoli. Těžiště práce však spočívá v popisu stávajících právních úprav ve vybraných evropských státech. Situaci, která se vyskytuje v každém z nich, je věnována samostatná kapitola sledující toto základní schéma: U každého typu prohlášení (existují-li v daném státě oba typy) je taxativním či demonstrativním výčtem uveden okruh osob, které jsou povinny či oprávněny jej podat, dále se pojednává o jeho formálních a obsahových náležitostech, o orgánu, ke kterému se podává a o lhůtách, v jakých je nutno tak učinit. V závěru je uváděno, zda v dané zemi existuje orgán, který na podávání prohlášení dohlíží a případně, zda lze porušení povinností s podáváním prohlášení spjatých sankcionovat a pokud ano, jakým způsobem, za jakých okolností a kým.
Plný text:  PDF
|
host ::
RSS.